Jsem vodák. Pro nezúčastněné - vodák je takový zvláštní druh člověka, který rozmlouvá s řekou; nedovede si představit život bez lodě; miluje táboráky s kytarou, pivem a rumem; když vidí potok, tak v duchu automaticky zmenšuje své plavidlo a hledá, kudy by to sjel; nesnáší vstávání před jedenáctou... a mohla bych pokračovat dál. Vodáci jsou možná trochu zvláštní, ale rozhodně jsou neškodní. Takže netuším, proč se teď proti nim všechno spiklo.
Jako by nestačilo, že neprší, není voda a tudíž vodák nemá co sjíždět, ještě se řeší jakési zákony, ve kterých už se začínám ztrácet. Je jich čím dál víc a jsou den ode dne nesmyslnější. Nejdřív se přišlo s tím, že ke sjíždění jezů, bude potřeba povolení správce. Začala jsem koketovat s myšlenkou, že se utopím. Něž přestat jezdit na vodu, raději zvolím smrt hodnou vodácké holky. Pak to vypadalo, že je hrozba zažehnána, no a pak jsem se v tom ztratila... Takže jestli někdo ví, jak to vlastně nakonec dopadlo, dejte mi, prosím, vědět.
Dneska jsem narazila na článek, ve kterém jsem se dočetla, že dle nové vyhlášky ministerstva dopravy (Dopravy??! Copak jezdím na vodu, abych se někam dopravila??) musí mít každý vodák bezpečnostní vestu, což z pohledu instruktora schvaluji, i když chápu, že na Berounce ve čtyřicetistupňovém vedru to je celkem na prd... Mnohem šílenější mi ale přijde nutnost vozit v raftu hasicí přístroj, lano, odrazky, nádobu na vylévání vody, pumpu, záchranný kruh, bidlo s hákem a nevím co ještě. Divím se, že není povinností mít bezpečnostní pásy, ruční brzdu a zpětná zrcátka...
Nějak to všechno přestávám chápat a na mysl mi chodí pozměněné názvy filmů, jen tak pro příklad: „Jak vodáci přicházejí o iluze". Jenže než se vzdát vody, to radši začnu porušovat zákony a doufám, že tohle nebude „Konec vodáků v Čechách".